Z fondů Vojenského historického ústavu Praha bylo v roce 2021 zpřístupněno 28 rukopisů převážně z 19. století. Po obsahové stránce jde o pestré spektrum textů, jejichž část tvoří osobní zápisky a paměti (sign. IIR B 2233, IIR B 2325, IIR C 16910, IIR C 3749), krátké oslavné básně a texty, díla o různých vojenských operacích a taženích nebo o vojenském stavitelství, příručky týkající se zvláště střelných zbraní a dělostřelectva (včetně díla o střelném prachu Carla Heinricha Riegela v IIR F 1627), pojednání o cvičení jezdectva, které sestavili Franz Philipp von Lamberg a Ignaz Ludwig Paul von Lederer, a další. Historiografická díla zastupuje opis latinského životopisu Albrechta z Valdštejna, jehož autorem je Václav Vojtěch Červenka z Věžnova (IIR F 526), nebo dějiny rakouského dragounského regimentu Prinz Eugen von Savoyen od Friedricha La Croix de Laval (IIR F 546). Některé spisy jsou doprovázeny ilustracemi, obrazová složka převažuje v IIR B 2326 (vyobrazení výložek a uniforem rakouských vojáků) nebo v IIR B 3827 (vyobrazení námořních vlajek).
V roce 2021 bylo z fondů Knihovny Národního muzea zpřístupněno dalších pět středověkých rukopisů. Jejich většina prošla knihovnou augustiniánské kanonie v Roudnici nad Labem. Sborníky církevního práva XVII A 5 a XVII A 15 byly alespoň částečně napsány v Itálii na přelomu 13./14. a v první polovině 14. století, z téže doby pochází i další právní pojednání Bernarda z Parmy Casus longi in quinque libros decretalium (XVII A 9). Opis díla Historia satirica Pavla (Paulina) z Benátek (XVI A 8) byl pořízen na počátku 15. století v Čechách, nejspíše v Praze, a roudnické kanonii jej odkázal generální vikář pražského arcibiskupství Adam z Nežetic v roce 1414. Posledním digitalizovaným kodexem je misál pražské arcidiecéze z počátku 15. století (XVI A 9), užívaný při oltáři sv. Ondřeje v plzeňském farním kostele sv. Bartoloměje.
Regionální muzeum v Teplicích ze svých sbírek v roce 2021 digitalizovalo dva rukopisy. Starším z nich je graduál (sign. Or I 2) se zpěvy mešního ordinaria a k pevným svátkům, jehož většina byla napsána v roce 1656 v cisterciáckém klášteře v Oseku. S cisterciáckým řádem je spojen i soupis zemřelých z jednotlivých konventů (převážně českých), který zahrnuje období let 1762-1943 a byl založen v hornolužickém klášteře Marienstern (sign. R2020/28).
Z fondů Oblastního muzea a galerie v Mostě byl v roce 2021 zpřístupněn jeden rukopis - jde o spis Liber vitae et mortis fratrum ordinis minorum conventualium in conventu Pontensi sancti Francisci defunctorum, založený Matthiasem Kollnbergerem (sign. 27/Ruk). Dílo pojednává především o činnosti mosteckého minoritského konventu a jeho členů v letech 1740-1862 a je doplněno i rytinami a úředními dokumenty.
Ze sbírek hudebního oddělení Národní knihovny České republiky bylo zpřístupněno 19 signatur. Nejstarší z nich pochází z poslední čtvrtiny 18. století, většina byla opsána ve s toletí devatenáctém. Větší skupinu tvoří opisy skladeb Františka Xavera Brixiho (sign. 59 R 1236, 59 R 1237, 59 R 1240, 59 R 1247, 59 R 1250), dále jde např. o opisy výňatků z opery W. A. Mozarta Únos ze Serailu, partitury opery Federica ed Adolfo Vojtěcha Jírovce, partitury divadelní hry se zpěvy Der Diamant des Geisterkönigs Josefa Drechslera nebo o opisy liturgických textů a duchovních písní. Některé z rukopisů pocházejí ze sbírky MUDr. Ludvíka Hornova.
Muzeum Českého ráje v Turnově digitalizovalo v roce 2021 kuchařskou knihu z 18.-19. století (sign. R 11), která obsahuje české i německé recepty, zčásti uspořádané podle jednotlivých typů jídel nebo použitých surovin.
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě zpřístupnila antifonář z 15. století (sign. Ms 6). Rukopis s pěti většími ornamentálními iniciálami byl svázán na přelomu 15. a 16. století a dnes není dochován v původním rozsahu; není známa ani instituce, pro kterou byl určen.
Systematická digitalizace rukopisů Královské kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovské knihovny pokračovala v roce 2021 dalšími 45 svazky ze signatur DA III a DA IV. Nejstarší zpřístupněný kodex DA IV 21 pochází z 1. poloviny 15. století a obsahuje řadu patristických homilií a kratších textů, ale i kázání Jakoubka ze Stříbra, Matouše z Krakova a Petra ze Stupna. Ostatní novověké rukopisy se týkají řady oborů. Početné jsou sborníky lékařských receptů (včetně návodů veterinárního lékařství) a herbáře (DA IV 4, DA IV 6, DA IV 13, DA IV 15, DA IV 44, DA IV 46) a rukopisy s texty zaměřenými na osobní zbožnost, příp. s modlitbami. Historiografická díla zastupují Knížky památné Hynka Krabice z Weitmile ze 16. století (DA IV 29), další svazky obsahují mladší opisy pramenů, z nichž některé jsou spojeny s osobou sběratele Tomáše Antonína Putzlachera. V několika rukopisech se nacházejí texty ustanovení zemských sněmů, opisy jejich tisků nebo výpisky ze zemských desek (např. DA IV 10, DA IV 14, DA IV 17, DA IV 25). Zastoupena jsou rovněž původní díla některých strahovských premonstrátů, např. Jana Bohumíra Dlabače (DA IV 11, DA IV 26), záznamy z přednášek, ale také opisy akt kanonizačního procesu Jana Nepomuckého (DA IV 19) nebo návody ke zhotovení slunečních hodin (DA IV 5).
Ze sbírek Nadačního fondu Historický Cheb byla digitalizována německá Kronika města Chebu (Chronik der Stadt Eger), již sepsal krátce před polovinou 18. století tamní purkmistr Johann Thomas Funk. Kronika zahrnuje období do roku 1743 a jejím hlavním zdrojem byla starší kronika Salomona Grubera.
Dalšími rukopisy pokračovala digitalizace sbírek Národní knihovny ČR. Nově je zpřístupněn např. konvolut komputistických textů, jehož část opsal po odchodu z Prahy pozdější univerzitní mistr Petr z Dvakačovic řečený Bibat (sign. V.G.14), sborník z majetku dalšího mistra pražské univerzity Jana Ondřejova řečeného Šindel, mj. s dílem Francesca Petrarky (V.G.12) a další svazky s teologickým obsahem.