Geografická a kartografická díla

You are here

Středověk nám příliš památek tohoto druhu nezachoval. Informace geografického charakteru byly obsaženy převážně v cestopisech, kde ovšem hlavní část sdělení tvořily záznamy o samotných zážitcích autora a informace “zeměpisné”, “etnografické” a další se v nich objevovaly spíše mimochodem – a čím byly zvláštnější nebo podivnější, tím lépe. Výjimku představovaly “průvodce” po Svaté zemi, které přibližovaly místa spojená s životem a působením Krista, nebo po Římě. Žánr cestopisů nemizí ani v novověku, když se tématicky – podle šíře zájmu pisatele – může prolínat se záznamy deníkovými a historiografickými, jakými byly např. zápisy Jindřicha Hýzrla z Chodů. Pro praktické použití byly určeny rukopisné portolánové námořní atlasy, znázorňující oblasti s nejrozvinutější námořní dopravou, zejména Středozemní moře.Tištěná produkce a větší mobilita novověku přinesla i rozšíření spektra používaných “průvodců” a mapového materiálu, který sahá od map celého (známého) světa až po veduty a plány jednotlivých měst. Zcela přitom nemizí ani mapy rukopisné. Významné sbírky těchto dokumentů jsou uloženy v Národní knihovně ČR (zejména pod signaturou 62) a Moravské zemské knihovně (Mollova sbírka).