Staré letopisy české představují souborné označení pro několik desítek textů, popisujících události od 14. do první poloviny 16. století. Označení Staré letopisy české pochází od jejich prvního editora, Františka Palackého, a jednotlivé texty, které se od sebe více či méně liší zněním i rozsahem, se označují písmeny abecedy. Jejich vzájemné vztahy, podíl jednotlivých autorů a další otázky jsou stále předmětem zkoumání.
Submitted by MichalZ on Tue, 09/17/2013 - 11:24
