Husitské hnutí znamená pro českou knižní kulturu radikální přeryv. Pro mnoho klášterních knihoven přineslo rozptýlení jejich fondů a řada kodexů asi i fyzicky zanikla, ale ani v době plenění církevního majetku nezmizelo vědomí o materiální ceně rukopisů, které tak mohly být raději zpeněženy, než zničeny. (Ještě v pohusitské době chce pozdější papež Pius II. v Čechách kvůli její láci koupit bibli.) Vliv na celkový pokles kvality iluminátorského umění měla absence objednavatelů a určitá politická izolace českých zemí.
Submitted by MichalZ on Tue, 09/17/2013 - 11:58
Po zvolení Karla IV. římským králem se kulturní styky českých zemí s ostatní Evropou ještě dále zintenzívnily (pro vliv na českou knižní malbu byla podstatná zejména orientace na Itálii a Francii). Fundátorská činnost a kulturní klima doby Karlovy s sebou nese přineslo prudký nárůst počtu knih, spojený se založením a působením pražské univerzity, ale také zvýšené nároky na reprezentaci jak panovnického dvora, tak i dalších církevních institucí. Převážně pro církevní objednavatele pracuje od doby před polovinou 14.
Submitted by MichalZ on Tue, 09/17/2013 - 11:57
Konec 13. a počátek 14. století s sebou přináší i první rozsáhlejší dochované donátorské aktivity v oblasti knižní malby. První okruh je spojen s Kunhutou, dcerou Přemysla Otakara II. a abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Nejznámějším rukopisem této skupiny je tzv. Pasionál abatyše Kunhuty, obsahující texty o Kristově umučení, zčásti zpracované dominikánem Koldou z Koldic. Jeho písařem i iluminátorem byl Beneš, kanovník kláštera sv. Jiří, další rukopisy vzniklé ve stejné době byly určeny pro liturgickou praxi kláštera a jejich výzdoba se omezuje na ornamentální iniciálky.
Submitted by MichalZ on Tue, 09/17/2013 - 11:47
Nejstarší rukopisy se do Čech (i dříve na Velkou Moravu) dostaly současně s christianizací země. Vlastní opisovačskou činnost můžeme postupně předpokládat při sboru kněží shromážděných při kostelech na Pražském hradě a později v zakládaných mužských klášterech. Dochovaných památek z této doby však máme minimum a náročnější zakázky zřejmě do konce 11. století vznikaly mimo území českého státu, alespoň např. u Kodexu vyšehradského, pořízeného pro korunovaci krále Vratislava I.
Submitted by MichalZ on Tue, 09/17/2013 - 11:46
