Ze sbírek Knihovny Národního muzea byly digitalizovány dva rukopisy ze 14. století, které ve středověku patřily klášteru augustiniánů kanovníků v Roudnici nad Labem. První (XIII A 1) obsahuje soubor listů papeže Řehoře I., druhý (XIII A 3) výklad Tomáše Akvinského na Matoušovo a Markovo evangelium.
Muzeum Brněnska pokračovalo ve zpřístupňování rukopisů knihovny benediktinského kláštera v Rajhradě. Jejich většina vznikla ve středověku a obsahuje teologická a kazatelská díla, digitalizován byl ale také misál pasovské diecéze (R 347), konvolut obsahující některé protihusitské texty (R 409) a sborník básní Jana Rosina z druhé poloviny 16. století (R 583).
Nově zpřístupněné dokumenty Národní knihovny je možné rozdělit do několika skupin. Nejrozsáhlejší tvoří středověké, převážně původem české kodexy, jejichž obsahová skladba je velmi různorodá: zastoupeny jsou texty kazatelské a teologické, ale i právní, liturgické, lékařské, matematické a astronomické. Z jazykově německých rukopisů (signatura XVI) je nejzajímavější text městských statut Horního Slavkova. Ze sbírek pražské lobkowiczké knihovny byly digitalizovány dva svazky Pamětí Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka, z děčínské thunovské knihovny různé opisy starších historických pramenů. Dva rukopisy 17. a 18. století byly zpřístupněny také z fondů Slovanské knihovny.
Nejrozsáhlejší část digitalizovaných rukopisů Vojenského historického ústavu Praha tvoří zprávy Alberta Kazimíra Sasko-Těšínského vztahující se k různým vojenským konfliktům poslední čtvrtiny 18. století, doprovázené i rozsáhlým mapovým materiálem a tabulkovými přehledy. Rozsahem menší svazky obsahují opisy vojenských rozkazů, zprávy o válečných taženích a pojednání o odlévání munice.
Další část nově zpřístupněných rukopisů z fondů Národní knihovny obsahuje především novověké opisy starších historických pramenů, pocházející z děčínské knihovny Thun-Hohensteinů (signatura XIX), opisem prací Bohuslava Balbína je dvojsvazkový rukopis XXIII.C.40. Digitalizované středověké kodexy jsou českého původu a vznikly v druhé polovině 14. a na začátku 15. století; obsahově jde o pestrou směs zahrnující díla kazatelská, mystická, přírodovědná, teologická i filosofická.
Ze sbírek Muzea Jindřichohradecka byla digitalizována početná kolekce rukopisů a starých tisků. K nejstarším kodexům patří graduál z počátku 16. století, používaný a doplňovaný i v dalších staletích (RK 533), a breviář z roku 1521 (RK 001), mladší rukopisy jsou zastoupeny zejména modlitebními knížkami. Nejstarším tiskem je Kniha lékařská Jana Černého, vytištěná v Norimberce v roce 1517 (S 0012), sborník latinské příležitostné poezie je obsahem konvolutu S 0099. Další jazykově české i německé tisky pocházejí hlavně z 18. století z oficín jindřichohradeckých tiskařů (Jana Bedřicha Jakeše, Františka Antonína Schönsteina, Hynka (Ignáce) Vojtěcha a Františka Petra Hilgartnerů a Josefa Aloise Landfrase).
Vědecká knihovna v Olomouci v roce 2014 digitalizovala dva rukopisy s teologickým a homiletickýcm obsahem. Oba pocházejí z druhé poloviny 14. století, jeden byl součástí knihovny kláštera kartuziánů v Praze na Smíchově (M I 326), druhý patřil klášteru stejného řádu v Dolanech (M II 246).
Zpřístupněné dokumenty Národní knihovny České republiky tvoří převážně středověké rukopisy s teologickým nebo kazatelským obsahem, pocházející obvykle z českých zemí z konce 14. nebo začátku 15. století. Zastoupeny jsou ale i kodexy lékařské (VII.H.16) a liturgické (procesionál VI.G.3b z počátku 14. století z kláštera sv. Jiří na Pražském hradě). Tři rukopisy z fondů bývalé děčínské knihovny Thun-Hohensteinů obsahují novověké opisy různých historických pramenů, dva rukopisy byly digitalizovány také ze sbírek Slovanské knihovny.
Digitalizace fondů Národního archivu pokračovala zpřístupněním devíti starých tisků ze souboru Zámecké knihovny Valdštejnů na zámku v Doksech. Všechny se vztahují k událostem třicetileté války, byly ale vytištěny v širším časovém rozmezí (1629-1650) a v řadě zemí (Německo, Nizozemí, Itálie, Anglie, Španělsko).
Z fondů Muzea východních Čech v Hradci Králové byl zpřístupněn homogenní soubor pěti notovaných kodexů, které vznikly v 16. nebo na začátku 17. století a patřily literátskému bratrstvu při kůru chrámu sv. Ducha v Hradci Králové (Hr 30-34). Po obsahové stránce jde o záznamy jednotlivých hlasů latinských vícehlasých mottet a písní nebo mešních zpěvů.
