Aktualizace obsahu

Jste zde

Informace o zajímavých obsahových přírůstcích.

Česky

Rukopisy Regionálního muzea v Teplicích

Ze sbírek Regionálního muzea v Teplicích byl v roce 2019 digitalizován tematicky homogenní soubor pěti kodexů, pocházejících patrně z poslední třetiny 17. století. Jeden z rukopisů je psán latinsky a obsahuje "statuta philosophorum incognitorum" a nedokončený opis listů alchymisty Michaela Sendivoje, ostatní užívají převážně francouzštinu a jde o soubory alchymistických, lékařských, chemických, technických a dalších návodů a postupů. Všechny kodexy souvisejí s pobytem a činností alchymisty Bartoloměje Mencelia na zámku v Teplicích v poslední třetině 17. století a poté se staly součástí zámecké knihovny rodu Clary-Aldringenů.

Česky

Graduál ze sbírek Oblastního muzea a galerie v Mostě

Oblastní muzeum a galerie v Mostě zpřístupnilo ze svých sbírek rukopis označovaný jako Mostecký nešťastný kancionál. Kodex obsahuje zpěvy převážně k mešnímu, ale také k hodinkovému oficiu. Byl pořízen pro bratrstvo Těla Páně a P. Marie při kostele Nanebevzetí P. Marie v Mostě. Město Most pověřilo zhotovením kodexu podle smlouvy z 27. 7. 1537 písaře a iluminátora Jakuba z Plzně a rukopis měl být dokončen do 15. 10. 1538, ve skutečnosti byl ale uživatelům odevzdán až v květnu 1544. Ve svém současném rozsahu je poškozen vyřezáním řady listů, včetně všech s iluminátorskou výzdobou.

Česky

Rukopisy Regionálního muzea v Mikulově

Z fondů Regionálního muzea v Mikulově bylo zpřístupněno dalších pět kodexů a jejich částí. Rokem 1416 je datován opis teologického slovníku Floretus, který podle českých marginálií vznikl na území českého státu (MIK 6373), také části teologického sborníku MIK 6369 jsou datovány, a to do roku 1475. Pod signaturou MIK 6391 jsou uloženy zlomky misálu 14.-15. století. Novověké kodexy zastupuje německý opis části řehole třetího řádu sv. Františka (MIK 6390) a sborník právních textů (MIK 6371).

Česky

Digitalizované dokumenty Strahovské knihovny

Strahovská knihovna Královské kanonie premonstrátů na Strahově zpřístupnila v roce 2019 36 novověkých rukopisů a jeden starý tisk - Českou kroniku Eneáše Silvia Piccolominiho (Pia II.), kterou přeložil a v roce 1510 vytiskl Mikuláš Konáč z Hodíštkova (sign. DR IV 10). Digitalizované rukopisy jsou uloženy na signaturách DA I-DA III a pocházejí z rozmezí od 17. do 19. století. Také jejich obsahová skladba je pestrá: zahrnuje např. soubor liturgických rukopisů premonstrátské provenience, některé získané až v 19. století z území dnešního Německa; odborná pojednání z oblasti přírodních i humanitních věd (např. geologa Jana Tadeáše Antonína Peithnera z Lichtenfelsu nebo historika umění Jana Jakuba Quirina Jahna); konvolut listů jezuitských misionářů a jejich opisů (DA II 15); básně a povídky; opis hudebních děl cisterciáka Johanna Georga Vogta (DA II 20); iluminovaný Kunst-Buch der Pferde (DA II 22); opisy teologických děl a přednášek pocházející z pražského arcibiskupského semináře; záznamy řečí Bernarda Bolzana z let 1808-1818; opisy různých tisků a další texty.

Česky

Středověké rukopisy Národní knihovny České republiky

Další skupina digitalizovaných dokumentů NK ČR čítá 19 středověkých kodexů. Nejstarším z nich je rukopis IV.D.7, který byl ve své většině napsán kolem poloviny 11. století ve skriptoriu kláštera v Břevnově, nejstarším doloženém skriptoriu v českých zemích, a obsahuje homilie na evangelia papeže Řehoře I. Rovněž další kodexy jsou převážně českého původu a byly napsány v rozmezí 13.-15. století. Zaznamenávají díla teologická (mj. církevních otců Augustina, Jeronýma, Řehoře a Isidora ze Sevilly), biblické výklady (např. Haymona z Auxerre, Honoria z Autunu, Mikuláše z Lyry, Mikuláše z Gorranu), texty kazatelské a v menší míře církevně-právní, rétorické, astronomické a filozofické. Liturgické rukopisy jsou zastoupeny breviářem druhé poloviny 13. století IV.D.9, který byl podle některých rubrik nejspíše užíván při kostele sv. Víta na Pražském hradě. Iluminacemi jsou zdobeny rukopisy IV.D.10 (figurální iniciála s P. Marií a Ježíškem, po stranách dvojice postav) a IV.E.19 (ornamentální iniciály).

Česky

Rukopisy Severočeského muzea v Liberci

Severočeské muzeum v Liberci v roce 2018 digitalizovalo čtyři novověké rukopisy a soubor 27 úředních písemností. Nejstarším rukopisem je cvičebnice poetiky a gramatiky z doby po polovině 17. století (inv. č. ST 1753), s úřední agendou souvisí kniha cechu pláteníků z Herriedenu z let 1729–1787 (inv. č. ST 703) nebo potvrzení o vykonaných studiích vydané pro Johanna Georga Mayera (inv. č. ST 241). Dále byl zpřístupněn soubor cechovních statut, potvrzení o křtu, výučních listů, kvitancí a dalších dokumentů (inv. č. ST 143), vzniklých v rozmezí let 1527–1802 v severních Čechách.

Česky

Rukopisy knihovny Benediktinského opatství Rajhrad

Knihovna Benediktinského opatství Rajhrad spravovaná Muzeem Brněnska v roce 2018 digitalizovala pět rukopisů, z toho čtyři středověké. Nejstarším je breviář (R 598), který nechal pořídit opat cisterciáckého kláštera v Sedlci Heidenreich v roce 1308, z první poloviny 14. století pochází rovněž Zlatá legenda Jakuba z Voragine (R 350). Další dva rukopisy s komentářem k Řeholi sv. Benedikta (R 348), resp. s částí breviáře (R 591) byly napsány ve druhé polovině, resp. na konci 14. století. Novověké rukopisy zastupuje světová kronika Jana Nepomuka Klassinga (R 356) z roku 1771, doprovázená četnými perokresbami.

Česky

Starý tisk Městského muzea a galerie Polička

Městské muzeum a galerie Polička zpřístpnilo tisk z roku 1576 (K 355). Jde o Kancionál český, jenž jest kniha písní duchovních evangelistských Jakuba Kunvaldského, k němuž je přidán Nešpor český, složený z žalmuov Davida svatého stejného autora. Počátek a konec tisku nejsou dochovány a byly doplněny rukou, rukopisnými dodatky jsou rovněž Píseň o prorokyni Sibyle a další výpisky na začátku svazku.

Česky

Tisky a rukopisy Národní lékařské knihovny

Většinu nově zpřístupněných dokumentů Národní lékařské knihovny Praha tvoří tisky tezí obhajovaných na lékařské fakultě pražské univerzity, tisky pocházejí z rozmezí let 1682-1749. Rukopisy jsou zastoupeny lékařským sborníkem 18. století (T 277) s recepty, popisy lékařských účinků rostlin, pojednáním o pouštění žilou a dalšími texty a zvěrolékařským sborníkem 17.-18. století (T 333)..

Česky

Rukopisy a tisky Muzea Jindřichohradecka

Muzeum Jindřichohradecka v roce 2018 zpřístupnilo šest rukopisů a čtyři staré tisky. Obsahem rukopisů jsou jazykové české i německé modlitební knihy z druhé poloviny 18. století. Zčásti jde o opisy tisků, u některých je uveden i jejich písař nebo místo pozdějšího užívání. Digitalizované tisky obsahují soubory německých modliteb Martina z Kochemu a jejich české překlady. Nejstarší z nich pochází z brněnské tiskárny Marie Barbory Svobodové z roku 1738, zbylá tři vydání vytiskl v Jindřichově Hradci v druhé polovině 18. století Hynek (Ignác) Vojtěch Hilgartner.

Česky

Stránky